Skautská výprava do Vysokých Žibřidovic

Tak Vám tady povyprávím o jedné skautské výpravě (která se měla konat 18.4. - 20.4.) ale jakoby se nekonala, protože to je výprava, o které se nemluví... Byla to tak "vydařená" akce, že takovou jsem ještě za svých 6 let skautování nezažila :)

Jako tradičně jsme se měli sejít v pátek odpoledne v České Třebové na nádraží. Samozřejmě, že někteří jedinci (nebudeme jmenovat) přišli pozdě a někdo nepřišel vůbec. Vedoucí šla koupit jízdenku a jelikož nás bylo málo (10 i s režistama), tak nás stála hafo peněz, tudíž jsme byli ještě před začátkem výpravy v mínusu (a to ještě min zpáteční cesta), naštěstí vedoucí měli nějaké svoje peníze.
Nasedli jsme do vlaku a jeli... snad jsme nic nezapomněli... tentokrát snad ne.... přestupovali jsme v Zábřehu n. M. a v Hanušovicích, ve Vysokých Žibřidovicích jsme vystupovali.
Srub byl asi 5km od zastávky. Šlo se asfaltovou silnicí pořád do mírného kopečka. Měli jsme čas, tak jsme nikam nespěchli, jen aby jsme došli za světla. Zmákli jsme to asi za hodinu a půl. Udělali jsme si jen jednu přestávku (!) To je na naše světlušky co říct.  =>

Přicházeli jsme ke srubu a na cestě k němu byla 3 auta. Doufali jsme, aby tam nikdo nebyl, ale bohužel se to splnilo :( Bylo tam asi 15 lidí, měli rozdělaný ohěn a opíkali. Naše vedoucí si začala povídat s nějakou paní (která byla děsně sympatická), že to tady máme zamluvený jako my - skautky. Ona že né, že oni to mají zamluvený už 2 měsíce dopředu, že mají klíče od srubu, že jim je dal správce. Jenže my jsme měli taky klíče. Prý tam ještě přijede 10 lidí a že my by jsme se tam už asi nevešli, ale to nám bylo jasný. Ani nám nenabídli žádnou jinou pomoc, i když tam vyděli malý holky s velkýma krosnama. Bylo jim jedno, kde budeme spát. Tak jsme jim řekli nashledanou (no možná ani to né) a šli.
Kusek dál byli nějaké hájovny, kde bychom mohli eventuálně přespat, jenže v nich taky nikdo nebyl. Takže jsme se rozhodli, že pojedeme zpátky do České Třebové :) Vlak nám jel za 45min. Rychle jsme valili zase 5km dolů k vlaku a doufali, že to stihneme. Stihli jsme to, ale byli jsme z toho docela "vyflusaní".
Další sranda byla, že s náma v tom vlaku do Zábřehu jela skupina asi 50 lidí, která jela na nějakou mrtě pařbu (načančaný, s kabelkama, v minisukních, v podpadkách a některý už ve velmi veselé náladě) a my tam s krosnama...
Začalo pršet a my byli rádi, že jsme s holkama nezůstali někde v lese.
V dalším vlaku už to bylo v klídku a my jsme šťasně dorazili do České Třebové...

Domů jsem přijela sice celá polámaná, unavená a nakonec i nemocná, ale "výprava" se mi fakt líbila a pojí se s ní velmi intenzivní zážitky :)

Ale určitě si z ní neberte žádný příklad :)